Internetové noviny pro Střední Povltaví

Silou lví a vzletem sokolím zasloužili jsme se o stát

datum: 30.10.2018
autor: Olga Trachtová Hadáčková

V našem regionu funguje několik sokolských jednot. Nemohu si tedy odpustit připomenutí naší stoleté historie ze sokolského úhlu pohledu.

Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa. To jsou známá slova našeho prvního prezidenta, bratra Tomáše Garrigua Masaryka. Sokolové se stali již druhý den po založení naší nové republiky prvními vojáky provizorní armády, prvními policisty, prvními strážci našich nových hranic. Pod vedením tehdejšího starosty České obce Sokolské Josefa Scheinera z nich byla složena také první hradní stráž. Bratr Scheiner byl zároveň prvním velitelem armády. Sokolové se postarali o to, aby zrození nového státu v podmínkách bídy po skončení první světové války proběhlo hladce, bez drancování. Sokolové měli v nové republice demonstrovat železnou ukázněnost a pohotovost před celým světem a hlavně před nepřáteli našimi a před nepřáteli naší svobody a republiky.

 

V prvních dnech a rocích byli sokolové nezastupitelní. Nově vznikající hranici odjel po návratu z Rakouska střežit i další z velkých sokolů, Karel Evald. Boj za své ideály nevzdávali sokolové ani v dobách, které přišly následně. Mezi oběma světovými válkami byli politicky velmi činní. Před druhou světovou válkou zakládali branné odbory a starali se o brannou výchovu obyvatelstva. Mnoho našich předchůdců sokolů bylo vězněno, mnoho našich bratří zahynulo v koncentračních táborech, smrtelné bylo pro sokoly také Pražské povstání. Mezi popravenými byl i zmíněný Karel Evald. Že byl Sokol za druhé světové války zakázán, víme snad všichni. Po válce byla jednou z hlavních aktérek obnovy Sokola i Evaldova dcera Dagmar. A v roce 1989, po pádu komunistického režimu, stála u znovuzrození Sokola opět. A připomínala Tyršovu ideu „v zdravém těle zdravý duch“.

 

Miroslav Tyrš postavil Sokol na ideálu harmonického souladu a vyváženosti tělesné i duševní krásy a dobroty, ctnosti a statečnosti. Kalokagathia je důležitým prvkem nejen sokolského hnutí, ale také olympijské myšlenky Pierra de Coubertaina. Že nedostatek pohybu škodí našemu zdraví ze všeho nejvíc, je také zřejmé a prokázané. Přesto dnes chybí dětem i dospělým chuť se hýbat a odhodlání dělat to pravidelně. Tělesné krásy tedy v tomto smyslu ubývá. A s ní ubývá také krásy duševní, dobroty, ctnosti a statečnosti. Přesto věřím, že není vše ztraceno, že se ještě lidstvo nežene do záhuby. Pojďme znovu naplňovat ideál kalokagathia. Pojďme se hýbat, pojďme přemýšlet, pojďme jednat čestně a spravedlivě. Aby po nás příštím generacím nezůstaly pouze pomníky a lípy zasazené tehdy nebo nyní. Aby mohli jednou být naši potomci na nás stejně hrdí, jako jsme my dnes třeba na Tyrše a Masaryka.

Sdílet na Facebook Sdílet na Facebook