Internetové noviny pro Střední Povltaví

Papír má určitě budoucnost a mohl být i levnější

datum: 17.05.2021
autor: -red-

Po přečtení článku o rodinné firmě BOBO manželů Kabátových, uveřejněným v SK 12. 5. 2021 jsem si uvědomila, že je letos 60. výročí prakticky celosvětového zákazu pěstování konopí – jedinečné rostliny, ze které mohl být papír vyráběn levněji a čistěji. Papír, který hraje a bude hrát v našich životech významnou roli.

 

V roce 1961 totiž přijala OSN na naléhání USA tzv. Jednotnou úmluvu o omamných látkách, ke kterým je řazeno i konopí ať je z něj možné získat drogu – THC – nebo ne. Československá vláda s nějakými výhradami s úmluvou souhlasila a připojila pod ni podpis 13. 9. 1961. Ten rok, nejen u nás, ale až na výjimky na celé Zemi konopí „zazvonila hrana”.
Co je konopí?
Konopí (Cannabis) je rod jednoletých bylin z čeledi konopovitých. Některé druhy konopí dosahují během 4 až 6-ti měsíčního růstu až 5 metrů výšky, jiné dorůstají jen zhruba do 1 metru. Jen některé poddruhy konopí obsahují drogu (THC) v takovém množství, aby ji bylo možné využít.
Konopí je jedna z nejstarších kulturních rostlin. Její původní vlastí byla zřejmě centrální Asie, odkud se rozšířila a byla používána v mnoha civilizacích celého světa. Konopí byla jedna z nejvyužívanějších rostlin, z které lze zužitkovat všechny její části. Látky z vláken této rostliny jsou nejen trvanlivé, ale i značně odolné, proto se z nich např. šila vojenská výstroj. Staré lodě mívaly konopné plachty, konopná lana i konopné těsnění. Semena konopí sloužila jako potravina pro lidi i krmivo pro domácí zvířata. Olej ze semen konopí byl využíván v kuchyni a kosmetice a např. při použití v lampách vydával jasnější světlo než ostatní oleje. Důležité bylo používání konopí v léčitelství – samotné konopí a prostředky z něj léčí řadu onemocnění a u dalších bylo doporučováno jako podpůrný prostředek léčby.
Papír z konopí
Papír byl z konopí vyráběn v Číně už víc jak tisíc let před naším letopočtem. Do Evropy se výroba papíru dostala prostřednictvím Arabů. Legenda vypráví, že se tak stalo v roce 751, kdy Arabové porazili čínskou armádu v bitvě na řece Talas v dnešním Kyrgyzstánu. Tajemství výroby papíru uniklo do islámského světa díky dvěma čínským zajatcům, kteří začali papír vyrábět ve městě Samarkand v dnešním Uzbekistánu. V 9. století byl papír v muslimském světě již běžnou součástí života. První doložená papírna v Evropě byla postavena ve Španělsku kolem roku 1151 ve městě Xativa. Ze Španělska se pak šířila výroba papíru do celé Evropy. Od 16. století se začaly objevovat papírny i v českých zemích.
Osudy konopí v novověku
Z pohledu světové ekonomiky se odhaduje, že pro všechna existující i nově vznikající zpracovatelská odvětví bylo konopí mezi lety 1700 a 1800 nejdůležitější surovinou a největším obchodním artiklem. Do Ameriky bylo dovezeno začátkem 17. století a rychle se tam rozvíjela jeho zemědělská produkce a jeho další zpracování. Významu konopí ještě přidalo, když byl v roce 1917 v USA vynalezen tzv. dekortikátor. Toto zařízení značně zlepšilo možnosti zpracování konopí. Díky němu se ze stonků dalo snadno získat jemné vlákno na výrobu příze a z odpadu současně i dostatek kvalitního a hlavně levného materiálu na výrobu papíru.
To se však nelíbilo majiteli dřevařského a papírenského průmyslu W. R. Hearstovi, který byl v USA v té době kapitalistickým magnátem číslo jedna; vlastnil obrovské plochy lesů, řadu novin a časopisů, rozhlasové stanice i filmovou společnost. Dalším, komu by využívání dekortikátoru významně snížilo příjmy, byla chemická a farmaceutická firma jiného miliardáře v USA – DuPonta. Ta v té době zaváděla do praxe nově objevené nylonové vlákno, také měla patent na výrobu novinového papíru z dřevní hmoty a vyráběla k tomu potřebné chemikálie, které ve velkém odebíral Hearst. DuPont a Hearst se proto rozhodli eliminovat hrozbu, kterou konopí svojí lácí představovalo pro jejich lukrativní finanční plány. Pokud by zůstalo konopí legální, většina obchodů těchto firem by se nikdy neuskutečnila.
Přeměna konopí v marihuanu
I přes tisíce let dobrých zkušeností s konopím nově podložených vědeckými důkazy se několika málo lidem podařilo změnit konopí v zabijáka lidstva. K Hearstovi a DuPontovi se přidal šéf protidrogového úřadu USA Anslinger a také významný bankéř USA Melon. Miliardářům šlo o to, aby byla tato výjimečná nejvšestrannější rostlina a nejdůležitější medicína na světě zakázána a nekazila jim výnosné obchody. Byli si ale dobře vědomi, že vystoupit proti konopí, se kterým měli výrobci papíru, textilní průmysl, zemědělci, lékárníci, lékaři a veřejnost ty nejlepší zkušenosti, by nemělo úspěch. Už se nedozvíme koho napadlo dát této rostlině především jiné jméno, aby si lidé moc nevšímali, že se jedná o staré dobré konopí; a apelovat na zdraví bylo také dobře vypočítáno. Nový název zněl – marihuana – tak jak druh konopí s vyšším obsahem drogy nazývali mexičtí imigranti, pro které bylo kouření konopí součástí jejich kultury.
Opakováním slova „marihuana”, spolu s hrůzostrašnými historkami, co všechno pod jejím vlivem lidé tropí, dosáhl Hearst ve svých novinách úplného vypreparování vědecky správného výrazu Cannabis – konopí z amerického povědomí. Např. zpráva o autonehodě, při níž byla nalezena marihuanová cigareta, dominovala na předních stránkách novin zatímco autonehody zaviněné alkoholem, kterých je 1000x více, se krčily jen někde vzadu. Strach z nové, neznámé a hrozivé látky se šířil ze států na jihozápadě USA, kde žily ne zrovna vzorným životem desetitisíce mexických imigrantů.
Zákaz marihuany
Šéf protidrogového úřadu USA Anslinger brzo dostal návrh na zákaz konopí před americký Kongres. K jednání nebyl přizván žádný odborník, ale stále byly čteny Hearstovy bulvární články, z kterých vyplývalo, že se jedná o nejnebezpečnější drogu v historii lidstva. Zákon prošel snadno přes obě komory parlamentu USA, měl název Marihuana tax act a už v srpnu 1937 ho prezident T. D. Roosevelt podepsal. Největší podíl na zostuzení konopí měla média a nikdo se nepozastavil nad tím, že byla zmanipulovaná a že vyloženě lhala. Také je důležité připomenout, že třicátá léta byla dobou celosvětové hospodářské krize a běžní Američané měli spoustu jiných starostí než sledovat nové zákony.
Marné naděje
Krátké oživení zažilo konopí v době druhé světové války, která bránila dovozu konopí do USA ze zahraničí a hrozil tak nedostatek konopné suroviny k výrobě výstroje pro americkou armádu. Vládní agentura Válečné konopářství rozdala (zákon, nezákon) konopné semeno, doprovodné instrukce a speciální licence 20 tisícům farmářů, kteří se smluvně zavázali osít konopím tisíce hektarů půdy amerického Středozápadu a nedostatkové konopí vypěstovat. Pobídky pro americké pěstitele konopí skončily bohužel stejně rychle jako začaly.
Jakmile válka skončila, změnila vláda USA svůj postoj ke konopí o 180 stupňů – konopí se opět změnilo v démona – v marihuanu a bylo i vyškrtnuto z oficiálního amerického lékopisu. Než se tak stalo probíhala zase intenzivní mediální kampaň za vyřazení konopí z medicínské praxe i výzkumu. Lékaři byli vystavováni tlaku farmaceutických firem, které prosazovaly svoje chemické preparáty. Konopí jako rostlinu nebylo totiž možné patentovat a také stále nebylo dost dobře možné zabránit obyčejným lidem, aby ji doma pěstovali a využívali podle svého uvážení. Bylo třeba ji přímo zakázat a kriminalizovat. Jak je napsáno v úvodu článku, Američanům se to v roce 1961 na půdě OSN povedlo.
Výhled
Je dost důvodů, proč bychom měli i na výrobu papíru využívat výhradně konopí; mezi hlavní argumenty vedle laciné výroby patří dobrá kvalita papíru bez nutnosti používat množství přírodě škodlivých chemikálií, které jsou třeba na zpracování dřeva. To by velmi přispělo k ochraně životního prostředí. Dále zhruba třikrát vyšší je výnos vlákniny na m2 u konopí než u dřeva. Argumentů pro konopí by bylo víc, ale situace není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Proti konopí mluví i to, že metody jeho zpracování zaostaly a zcela změnit výrobní postupy určitě není jednoduché a ani levné.
V poslední době se kolem konopí vedou dlouhé diskuse, ale pěstování konopí u nás i jen pro vlastní potřebu je stále přestupkem, nebo trestným činem v závislosti na množství pěstovaných rostlin. Málo se dodává, že by to podle zákona mělo platit pro rostliny s obsahem drogy (THC) nad 0,2 %. I když tato hranice je podle některých odborníků stanovena nesmyslně přísně. Skutečný význam konopí také snižuje jeho propagace některými Piráty, kteří v něm vidí akorát lehkou, lehce dostupnou drogu.
Marie Kovalová

V roce 1961 totiž přijala OSN na naléhání USA tzv. Jednotnou úmluvu o omamných látkách, ke kterým je řazeno i konopí ať je z něj možné získat drogu – THC – nebo ne. Československá vláda s nějakými výhradami s úmluvou souhlasila a připojila pod ni podpis 13. 9. 1961. Ten rok, nejen u nás, ale až na výjimky na celé Zemi konopí „zazvonila hrana”.

Co je konopí?

Konopí (Cannabis) je rod jednoletých bylin z čeledi konopovitých. Některé druhy konopí dosahují během 4 až 6-ti měsíčního růstu až 5 metrů výšky, jiné dorůstají jen zhruba do 1 metru. Jen některé poddruhy konopí obsahují drogu (THC) v takovém množství, aby ji bylo možné využít.Konopí je jedna z nejstarších kulturních rostlin. Její původní vlastí byla zřejmě centrální Asie, odkud se rozšířila a byla používána v mnoha civilizacích celého světa. Konopí byla jedna z nejvyužívanějších rostlin, z které lze zužitkovat všechny její části. Látky z vláken této rostliny jsou nejen trvanlivé, ale i značně odolné, proto se z nich např. šila vojenská výstroj. Staré lodě mívaly konopné plachty, konopná lana i konopné těsnění. Semena konopí sloužila jako potravina pro lidi i krmivo pro domácí zvířata. Olej ze semen konopí byl využíván v kuchyni a kosmetice a např. při použití v lampách vydával jasnější světlo než ostatní oleje. Důležité bylo používání konopí v léčitelství – samotné konopí a prostředky z něj léčí řadu onemocnění a u dalších bylo doporučováno jako podpůrný prostředek léčby.

Papír z konopí

Papír byl z konopí vyráběn v Číně už víc jak tisíc let před naším letopočtem. Do Evropy se výroba papíru dostala prostřednictvím Arabů. Legenda vypráví, že se tak stalo v roce 751, kdy Arabové porazili čínskou armádu v bitvě na řece Talas v dnešním Kyrgyzstánu. Tajemství výroby papíru uniklo do islámského světa díky dvěma čínským zajatcům, kteří začali papír vyrábět ve městě Samarkand v dnešním Uzbekistánu. V 9. století byl papír v muslimském světě již běžnou součástí života. První doložená papírna v Evropě byla postavena ve Španělsku kolem roku 1151 ve městě Xativa. Ze Španělska se pak šířila výroba papíru do celé Evropy. Od 16. století se začaly objevovat papírny i v českých zemích.

Osudy konopí v novověku

Z pohledu světové ekonomiky se odhaduje, že pro všechna existující i nově vznikající zpracovatelská odvětví bylo konopí mezi lety 1700 a 1800 nejdůležitější surovinou a největším obchodním artiklem. Do Ameriky bylo dovezeno začátkem 17. století a rychle se tam rozvíjela jeho zemědělská produkce a jeho další zpracování. Významu konopí ještě přidalo, když byl v roce 1917 v USA vynalezen tzv. dekortikátor. Toto zařízení značně zlepšilo možnosti zpracování konopí. Díky němu se ze stonků dalo snadno získat jemné vlákno na výrobu příze a z odpadu současně i dostatek kvalitního a hlavně levného materiálu na výrobu papíru. To se však nelíbilo majiteli dřevařského a papírenského průmyslu W. R. Hearstovi, který byl v USA v té době kapitalistickým magnátem číslo jedna; vlastnil obrovské plochy lesů, řadu novin a časopisů, rozhlasové stanice i filmovou společnost. Dalším, komu by využívání dekortikátoru významně snížilo příjmy, byla chemická a farmaceutická firma jiného miliardáře v USA – DuPonta. Ta v té době zaváděla do praxe nově objevené nylonové vlákno, také měla patent na výrobu novinového papíru z dřevní hmoty a vyráběla k tomu potřebné chemikálie, které ve velkém odebíral Hearst. DuPont a Hearst se proto rozhodli eliminovat hrozbu, kterou konopí svojí lácí představovalo pro jejich lukrativní finanční plány. Pokud by zůstalo konopí legální, většina obchodů těchto firem by se nikdy neuskutečnila.

Přeměna konopí v marihuanu

I přes tisíce let dobrých zkušeností s konopím nově podložených vědeckými důkazy se několika málo lidem podařilo změnit konopí v zabijáka lidstva. K Hearstovi a DuPontovi se přidal šéf protidrogového úřadu USA Anslinger a také významný bankéř USA Melon. Miliardářům šlo o to, aby byla tato výjimečná nejvšestrannější rostlina a nejdůležitější medicína na světě zakázána a nekazila jim výnosné obchody. Byli si ale dobře vědomi, že vystoupit proti konopí, se kterým měli výrobci papíru, textilní průmysl, zemědělci, lékárníci, lékaři a veřejnost ty nejlepší zkušenosti, by nemělo úspěch. Už se nedozvíme koho napadlo dát této rostlině především jiné jméno, aby si lidé moc nevšímali, že se jedná o staré dobré konopí; a apelovat na zdraví bylo také dobře vypočítáno. Nový název zněl – marihuana – tak jak druh konopí s vyšším obsahem drogy nazývali mexičtí imigranti, pro které bylo kouření konopí součástí jejich kultury. Opakováním slova „marihuana”, spolu s hrůzostrašnými historkami, co všechno pod jejím vlivem lidé tropí, dosáhl Hearst ve svých novinách úplného vypreparování vědecky správného výrazu Cannabis – konopí z amerického povědomí. Např. zpráva o autonehodě, při níž byla nalezena marihuanová cigareta, dominovala na předních stránkách novin zatímco autonehody zaviněné alkoholem, kterých je 1000x více, se krčily jen někde vzadu. Strach z nové, neznámé a hrozivé látky se šířil ze států na jihozápadě USA, kde žily ne zrovna vzorným životem desetitisíce mexických imigrantů.

Zákaz marihuany

Šéf protidrogového úřadu USA Anslinger brzo dostal návrh na zákaz konopí před americký Kongres. K jednání nebyl přizván žádný odborník, ale stále byly čteny Hearstovy bulvární články, z kterých vyplývalo, že se jedná o nejnebezpečnější drogu v historii lidstva. Zákon prošel snadno přes obě komory parlamentu USA, měl název Marihuana tax act a už v srpnu 1937 ho prezident T. D. Roosevelt podepsal. Největší podíl na zostuzení konopí měla média a nikdo se nepozastavil nad tím, že byla zmanipulovaná a že vyloženě lhala. Také je důležité připomenout, že třicátá léta byla dobou celosvětové hospodářské krize a běžní Američané měli spoustu jiných starostí než sledovat nové zákony.

Marné naděje

Krátké oživení zažilo konopí v době druhé světové války, která bránila dovozu konopí do USA ze zahraničí a hrozil tak nedostatek konopné suroviny k výrobě výstroje pro americkou armádu. Vládní agentura Válečné konopářství rozdala (zákon, nezákon) konopné semeno, doprovodné instrukce a speciální licence 20 tisícům farmářů, kteří se smluvně zavázali osít konopím tisíce hektarů půdy amerického Středozápadu a nedostatkové konopí vypěstovat. Pobídky pro americké pěstitele konopí skončily bohužel stejně rychle jako začaly. Jakmile válka skončila, změnila vláda USA svůj postoj ke konopí o 180 stupňů – konopí se opět změnilo v démona – v marihuanu a bylo i vyškrtnuto z oficiálního amerického lékopisu. Než se tak stalo probíhala zase intenzivní mediální kampaň za vyřazení konopí z medicínské praxe i výzkumu. Lékaři byli vystavováni tlaku farmaceutických firem, které prosazovaly svoje chemické preparáty. Konopí jako rostlinu nebylo totiž možné patentovat a také stále nebylo dost dobře možné zabránit obyčejným lidem, aby ji doma pěstovali a využívali podle svého uvážení. Bylo třeba ji přímo zakázat a kriminalizovat. Jak je napsáno v úvodu článku, Američanům se to v roce 1961 na půdě OSN povedlo.

Výhled

Je dost důvodů, proč bychom měli i na výrobu papíru využívat výhradně konopí; mezi hlavní argumenty vedle laciné výroby patří dobrá kvalita papíru bez nutnosti používat množství přírodě škodlivých chemikálií, které jsou třeba na zpracování dřeva. To by velmi přispělo k ochraně životního prostředí. Dále zhruba třikrát vyšší je výnos vlákniny na m2 u konopí než u dřeva. Argumentů pro konopí by bylo víc, ale situace není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Proti konopí mluví i to, že metody jeho zpracování zaostaly a zcela změnit výrobní postupy určitě není jednoduché a ani levné.V poslední době se kolem konopí vedou dlouhé diskuse, ale pěstování konopí u nás i jen pro vlastní potřebu je stále přestupkem, nebo trestným činem v závislosti na množství pěstovaných rostlin. Málo se dodává, že by to podle zákona mělo platit pro rostliny s obsahem drogy (THC) nad 0,2 %. I když tato hranice je podle některých odborníků stanovena nesmyslně přísně. Skutečný význam konopí také snižuje jeho propagace některými Piráty, kteří v něm vidí akorát lehkou, lehce dostupnou drogu.

Marie Kovalová

Sdílet na Facebook Sdílet na Facebook