Internetové noviny pro Střední Povltaví

Jaro, nevzdávej to!

datum: 24.03.2016
autor: Vladimír Stibor

Jaro se v žádném případě nenechá porazit, odstrčit někam do kouta, kde bude trpělivě čekat, až si všichni všechno rozmyslí a vezmou je na milost. Jaro možná uklidňuje i lidová pranostika, která tvrdí, že na svatého Valentýna musí zmrznout kolo mlýna, ale pak už se děj vůle boží! Prvním a nepopíratelným důkazem, že jaro se své moci nevzdá, jsou otužilé talovíny kvetoucí i pod sněhem a slunce, které každý den stoupá nad obzorem o stupínek výš. Žádná vyšší instance nedokáže jaro zastavit, snad jen zpomalit, a to ještě jen zdánlivě. Je to prostě takový malý – a někdy i větší – nezmar.

Vzpomínám si, jak jsme jako malí kluci zkoušeli na rybnících rozpadající se led a nejednou se v ledové vodě nechtěně vykoupali. Sotvaže pak vítr trochu osušil trávník, všichni správní rošťáci zase cvrnkali kuličky. To neodmyslitelně patřilo k jarním rituálům. Kuličky byly tehdy malé barevné vyrobené z hlíny. Kdo z pánů kluků vlastnil skleněnku, tak ten už byl někdo a my ostatní jsme jen tiše záviděli!

Dnes však hřiště i plácky mezi domy značně osiřely. Hodně se změnilo. Zatímco dříve běhaly děti venku a k dobrovolnému návratu domů je donutil pouze hlad či žízeň, v posledních letech většina z nich tráví volný čas před monitory počítačů. Někteří kluci i slečny jim podlehli do té míry, že u obrazovek dřepí jak přilepení. Škoda, jejich dětství se tak smrsklo na střílečky a honičky virtuálních nesmyslů. Také křik a smích je z venku k zaslechnutí jen zřídkakdy.

Výjimku pouze představují některé větší děti, které po zimě vytáhly své novodobé miláčky -- čtyřkolky. Radostně je oprašují, túrují jejich výfuky a odvážně vyjíždějí na své první spanilé jízdy cestou i necestou. Přestože nastupující jarní období ztratilo pro mnohé děti to správné kouzlo, prosím: Jaro, nevzdávej to!

Sdílet na Facebook Sdílet na Facebook